CB: První otázka, co si myslíte o odchodu Lebrona? (pozn. basketbalový hráč, který nechce další smlouvu s týmem)
Eric: Ptají se mě na tuhle otázku, protože vědí, že jsem z Clevelandu. Všichni děláme do businessu. Já jsem v hudebním byznysu, on je ve svém byznysu. Lidem říkám, že jsou dobré způsoby a ne tak dobré způsoby, jak dělat tyhle věci. Myslím, že způsob, který si on vybral, není zrovna ten nejlepší a není to dobrá volba. Pokouší se prodat sám sebe a být vlastní značkou jako Jordan. Nejlepší analogie je asi takováhle - je to jako když jdete do národní TV a řeknete své manželce, že se s ní chcete rozvést a že jste si našel novou přítelkyni v Miami. Neměl to tak udělat. Měl udělat běžné oznámení přes svého agenta. Četl jsem, že když se Michael Jordon rozhodl prodloužit svou smlouvu s Bulls, tak jim jen poslal fax. Nedělal žádné prohlášení a nedělal z toho nic velkého. Věřím, že to věděl dlouho předem a nerozhodl se tak ten den. Neříkám, že je to zrada, protože byl volný agent. Jde jen o to, že způsob, kterým to udělal, nebyl vhodný.
CB: Viděl jste reakci vlastníků (týmu)?
Eric: Oh ano, viděl. Jsem velký fanoušek NBA. Na NBA.com jsem každý den. Dokonce jsem velký fanoušek Lakers a i když jsme byli na truné po Evropě, nezmeškal jsem jedinou hru. Začínaly ve 3 hodiny ráno a já jsem je přece sledoval každý den. Moje biologické hodiny se porouchaly, takže jsem mohl zůstat vzhůru celou noc a sledovat. Každý na turné se pak divil, proč vypadám tak unaveně a to bylo kvůli tomu, že jsem zůstával vzhůru do 7 hodin ráno kvůli basketbalu.
...
Eric: Ptají se mě na tuhle otázku, protože vědí, že jsem z Clevelandu. Všichni děláme do businessu. Já jsem v hudebním byznysu, on je ve svém byznysu. Lidem říkám, že jsou dobré způsoby a ne tak dobré způsoby, jak dělat tyhle věci. Myslím, že způsob, který si on vybral, není zrovna ten nejlepší a není to dobrá volba. Pokouší se prodat sám sebe a být vlastní značkou jako Jordan. Nejlepší analogie je asi takováhle - je to jako když jdete do národní TV a řeknete své manželce, že se s ní chcete rozvést a že jste si našel novou přítelkyni v Miami. Neměl to tak udělat. Měl udělat běžné oznámení přes svého agenta. Četl jsem, že když se Michael Jordon rozhodl prodloužit svou smlouvu s Bulls, tak jim jen poslal fax. Nedělal žádné prohlášení a nedělal z toho nic velkého. Věřím, že to věděl dlouho předem a nerozhodl se tak ten den. Neříkám, že je to zrada, protože byl volný agent. Jde jen o to, že způsob, kterým to udělal, nebyl vhodný.
CB: Viděl jste reakci vlastníků (týmu)?
Eric: Oh ano, viděl. Jsem velký fanoušek NBA. Na NBA.com jsem každý den. Dokonce jsem velký fanoušek Lakers a i když jsme byli na truné po Evropě, nezmeškal jsem jedinou hru. Začínaly ve 3 hodiny ráno a já jsem je přece sledoval každý den. Moje biologické hodiny se porouchaly, takže jsem mohl zůstat vzhůru celou noc a sledovat. Každý na turné se pak divil, proč vypadám tak unaveně a to bylo kvůli tomu, že jsem zůstával vzhůru do 7 hodin ráno kvůli basketbalu.
...
Eric: Vždycky jsem fandil Bengals. Můj táta měl sezónní lístky na Browns v 60. letech a bral mě na hry. Byl také muzikant a znal osobně Paula Browna. Myslím, že Paul Brown trénoval v Ohio State, takže jsme milovali jak Buckeyes, tak i Ohio State Buckeyes, kteří jsou mým kolejním týmem.
Můj táta byl vždycky velký fanda Bengals, protože miloval Paula Browna. Já v podstatě fandím všem AFC týmům kromě Ravens a to ze zřejmého důvodu. Nemůžu vystát Ravens podobně jako většina fanoušků Clevelandu. Vždycky jsem fandil Bengals. ...
... (Eric mluví o hře, o tom, že je to přece jenom hra,...)
CB: To neřeší hlad ve světě.
Eric: Přesně. Někteří lidé to, myslím, berou příliš vážně. Někdo nesnáší svou práci a má vášeň pro sportovní tým nebo kapelu a proto se na to těší. Rozumím jejich vášni, ale je na vás, aby to bylo pořád perspektivní.
CB: Mluvil jsem tento týden s mnoha bubeníky. Mám takový bubenický týden, vrcholící s vámi.
Eric: To zní jako by to mohlo být dvojsmyslné. "Právě jsem měl týden bubeníků."( "I just had a week of drummers.") Měl byste vidět, jak to říkáte. (Smích)
CB: Jak nejdéle jste vydržel bez hraní na bicí?
Eric: No, nechal jsem toho jen na chvíli. Pravděpodobně pár měsíců. Je mi 52. Jezdím po turné každý rok celých 26 let a bubnuju 42 let od mých 10. Je to jako auto. Mám v těle hodně bubenických mil. Zjišťuju, že když něčeho necháte, obnoví to váš zájem a potěšení z toho. Užíváte si to potom víc, když se k tomu vrátíte. Celý můj život nemůže být jenom o bubnování a KISS. Nemám jen jeden rozměr. Musíte mít další zájmy. Vím jen tolik, že se musíte na něco zaměřit, protože je to důležité, pokud chcete mít úspěch společně s tvrdou prací, někdy potřebujete krok od toho. Bude to potom svěží, až se vrátíte. I když jsem hrál některé písničky už stokrát, potom, co jsme je nechal nějakou dobu být, pak vypadaly svěží.
Eric: Přesně. Někteří lidé to, myslím, berou příliš vážně. Někdo nesnáší svou práci a má vášeň pro sportovní tým nebo kapelu a proto se na to těší. Rozumím jejich vášni, ale je na vás, aby to bylo pořád perspektivní.
CB: Mluvil jsem tento týden s mnoha bubeníky. Mám takový bubenický týden, vrcholící s vámi.
Eric: To zní jako by to mohlo být dvojsmyslné. "Právě jsem měl týden bubeníků."( "I just had a week of drummers.") Měl byste vidět, jak to říkáte. (Smích)
CB: Jak nejdéle jste vydržel bez hraní na bicí?
Eric: No, nechal jsem toho jen na chvíli. Pravděpodobně pár měsíců. Je mi 52. Jezdím po turné každý rok celých 26 let a bubnuju 42 let od mých 10. Je to jako auto. Mám v těle hodně bubenických mil. Zjišťuju, že když něčeho necháte, obnoví to váš zájem a potěšení z toho. Užíváte si to potom víc, když se k tomu vrátíte. Celý můj život nemůže být jenom o bubnování a KISS. Nemám jen jeden rozměr. Musíte mít další zájmy. Vím jen tolik, že se musíte na něco zaměřit, protože je to důležité, pokud chcete mít úspěch společně s tvrdou prací, někdy potřebujete krok od toho. Bude to potom svěží, až se vrátíte. I když jsem hrál některé písničky už stokrát, potom, co jsme je nechal nějakou dobu být, pak vypadaly svěží.
CB: Je to extrémní sport.
Eric: Je to velmi podobné atletice. Rock and rollové bubnování je jiné než hraní v pohodové kapele. Je to bouchání do těžkých věcí a absorbování všech těch šoků. Jak jsem stárnul, musel jsem se naučit různé možnosti, jak se přiblížit. Dostávám pořád zprávy, abych byl opatrný na svoje tělo a udržoval ho natažené a uvolněné, protože to je v tomto bodě nutné.
CB: Děláte nějaké cvičení nebo aktvity, aby jste byl v kondici?
Eric: Někdy. V poslední době, abych byl upřímný, jsem líný. Obvykle když jsme na turné, chodím do tělocvičny a zkouším posilovat srdce a zkouším udržovat vytrvalost aspoň párkrát za týden. Pak to není takový šok pro moje tělo, když se vrátíte k mlácení do věcí potom, co jste byl na chvíli pryč.
CB: Měl jste někdy hvězdné manýry?
Eric: Ne, opravdu ne. Když jsem se poprvé přestěhoval v roce 1983 do LA, chodíval jsem po zkouškách do Beverly Hills Diner. Tehdy jsem si poprvé zjistil, že žiju v LA a když tam jdeš na večeři, udivíš muzikaty a herce. Když jsem tam poprvé seděl, přišel Lionel Richie s Irene Cara, kteří byli v té době velkým hitem. Řekl ahoj jako bych byl normální člověk (na stejné úrovni). Takový druh nadřazenosti pro mě od muže, který byl tehdy velká hvězda na MTV, dělal hity a přitom je to normální člověk, který přijde a řekne mi čau. Vždycky jsem si pamatoval, že cokoliv děláte může být speciální nebo unikátní, ale to neznamená, že jste lepší než někdo jiný.
CB: To je dobrý postoj.
Eric: Jsem velký fanoušek mnoha kapel a letos jsem potkal v Londýně Jimmyho Page. Bylo to cool, protože jsem nikdy nepotkal nikoho z Zeppelinů, ale přitom jsem kolem nich pořád. Hrál jsem v několika velkých kapelách jako KISS a Queen. Před pár lety jsem hrál na Nelson Mandela benefit s Bonem a Annie Lennox. Hrál jsem s nimi a tímhle způsobem jsem je potkával. Další noc jsem potkal Dwyane Wade a to bylo cool, protože jsem velký fanda NBA. Rád potkávám lidi, ke kterým mám velký respekt a u kterých obdivuju, co dělají. Nechápu hvězdné manýry, protože to všechno dělám už dlouho a na konci dne zjišťuju, že jsou to také jen lidé.
CB: Jdou domů a obléknou si často nohavice od kalhot na jednu nohu.
Eric: Přesně, jedna věc, kterou jsem se naučil je, že až skutečně poznáš lidi, zjistíš, že existuje společná nit, která prochází každým z nás.
CB: Dělám rozhovory s mnoha lidmi a zjistil jsem, že velké kapely jako jste vy jsou nejvíc při zemi a jsou normální. Mnoho novějších kapel, které začínají, se zdají být tak arogantní a to mi vadí. Vždycky si myslím, že to nebude fungovat
Eric: Je to velmi podobné atletice. Rock and rollové bubnování je jiné než hraní v pohodové kapele. Je to bouchání do těžkých věcí a absorbování všech těch šoků. Jak jsem stárnul, musel jsem se naučit různé možnosti, jak se přiblížit. Dostávám pořád zprávy, abych byl opatrný na svoje tělo a udržoval ho natažené a uvolněné, protože to je v tomto bodě nutné.
CB: Děláte nějaké cvičení nebo aktvity, aby jste byl v kondici?
Eric: Někdy. V poslední době, abych byl upřímný, jsem líný. Obvykle když jsme na turné, chodím do tělocvičny a zkouším posilovat srdce a zkouším udržovat vytrvalost aspoň párkrát za týden. Pak to není takový šok pro moje tělo, když se vrátíte k mlácení do věcí potom, co jste byl na chvíli pryč.
CB: Měl jste někdy hvězdné manýry?
Eric: Ne, opravdu ne. Když jsem se poprvé přestěhoval v roce 1983 do LA, chodíval jsem po zkouškách do Beverly Hills Diner. Tehdy jsem si poprvé zjistil, že žiju v LA a když tam jdeš na večeři, udivíš muzikaty a herce. Když jsem tam poprvé seděl, přišel Lionel Richie s Irene Cara, kteří byli v té době velkým hitem. Řekl ahoj jako bych byl normální člověk (na stejné úrovni). Takový druh nadřazenosti pro mě od muže, který byl tehdy velká hvězda na MTV, dělal hity a přitom je to normální člověk, který přijde a řekne mi čau. Vždycky jsem si pamatoval, že cokoliv děláte může být speciální nebo unikátní, ale to neznamená, že jste lepší než někdo jiný.
CB: To je dobrý postoj.
Eric: Jsem velký fanoušek mnoha kapel a letos jsem potkal v Londýně Jimmyho Page. Bylo to cool, protože jsem nikdy nepotkal nikoho z Zeppelinů, ale přitom jsem kolem nich pořád. Hrál jsem v několika velkých kapelách jako KISS a Queen. Před pár lety jsem hrál na Nelson Mandela benefit s Bonem a Annie Lennox. Hrál jsem s nimi a tímhle způsobem jsem je potkával. Další noc jsem potkal Dwyane Wade a to bylo cool, protože jsem velký fanda NBA. Rád potkávám lidi, ke kterým mám velký respekt a u kterých obdivuju, co dělají. Nechápu hvězdné manýry, protože to všechno dělám už dlouho a na konci dne zjišťuju, že jsou to také jen lidé.
CB: Jdou domů a obléknou si často nohavice od kalhot na jednu nohu.
Eric: Přesně, jedna věc, kterou jsem se naučil je, že až skutečně poznáš lidi, zjistíš, že existuje společná nit, která prochází každým z nás.
CB: Dělám rozhovory s mnoha lidmi a zjistil jsem, že velké kapely jako jste vy jsou nejvíc při zemi a jsou normální. Mnoho novějších kapel, které začínají, se zdají být tak arogantní a to mi vadí. Vždycky si myslím, že to nebude fungovat
Eric: Máte pravdu , je to dobrý postřeh. Také jsem to zjistil. Obvykle lidé, kteří to dělají na vyší úrovni se takhle nechovají. Nevím, jestli je to sebejistota nebo přístup, ale nepotřebují to dělat. Žiju v LA a tam je hodně lidí, kteří jsou problémem. Jdou do klubu a myslí si, že jsou důležití. Chodí tam každou noc a zdobí se a místní si myslí, že jsou v kapele, ale jsou jen velkou rybou v malém rybníce a nejsou skutečnými hráči. Správně, lidé, kteří mají více slávy se chovají normálně a nepotřebují předvádět, že jsou něčím. Jsou obvykle víc cool.
CB: Co můžeme očekávat od show, co bude v pátek?
CB: Co můžeme očekávat od show, co bude v pátek?
Eric: "The Hottest Show on Earth" je skvělá. Jedna věc, kterou mám hrozně rád na naší kapele je, že se pořád pokoušíme zlepšit se a všechno udělat větší a lepší. Vždycky zkoušíme udělat větší vizuální podívanou. Proto jsme známí a proto máme velkou show. Pokaždé říkám, že je to jako potkat Rock-n-Rollový cirkus. Je to o tom být bavič a pobavit se. Nyní jsme změnili písničky a některé vizuální věci v show. Je to pravděpodobně největší show, jakou jsme kdy dělali s obrazovkou, pyrotechnikou a efekty. Je velký závazek vzít tuto show po celé zemi. Máme 15 nebo 17 náklaďáků, které vozí všechny věci. Několik z nich mají na sobě naše obličeje a něco z Dr. Peppera, takže tenhle týden můžete vidět 5 nebo 6 z nich, jak jedou po ulici v Ohiu a budete vědět, že je to KISS na turné. Neříkám to proto, že jsem ovlivněný a jsem v kapele, ale protože každý musí vidět ve svém životě KISS show.
Eric: V pátek hrajeme v Riverbend, je to tak?
CB: Ano.
Eric: V pátek hrajeme v Riverbend, je to tak?
CB: Ano.
Eric: Pamatuju si Riverbend. Hráli jsme tam už dřív. V roce 1987 jsem byl na turné s Gary Moore a viděl jsem tam Huey Lewis. V té době byli obrovští.
CB: Dokonce jsem je viděl minulý víkend v HullabaLUH v Louisville.
Eric: Fakt, jeden můj dobrý přítel je jejich kytarista, jací byli?
CB: Byli opravdu skvělí. Bylo neskutečné vidět kapely od Bon Joviho do Al Green všechny na jednom místě.
Eric: Viděl jste Al Green?
CB: Ano, viděl a byl FANTASTICKÝ! Donutil mě se smát!
Eric: Já jsem se na něj šel podívat před pár lety s Genem potom, co jsme měli show v kasínu. Al Green zpívá úžasně. Gene je velký fanoušek 50. let, takže jsme šli na koncert.
CB: Měl jsem fenomenální týden hudby a doufám, že KISS bude jeho vrcholem.
Eric: Správně, je to jako třešnička na dortu po celém tom skvělém hudebním týdnu. Je to prima hudba na vrcholu velké show. Musíte to vidět na vlastní oči. Přejdete na Kissťanství. Není žádná jiná kapela jako KISS a je to splněný sen být v této kapele od doby, kdy jsem byl už od začátku velkým fanouškem. Byl jsem fandou od prvního dne a viděl jsem je v Clevelandu v roce 1974, když byli předkapelou New York Dolls.
CB: Je to jako náboženství.
Eric: Druh bubeníka, kterým jsem vždycky chtěl být, byl ten, který bude bubnovat tam, kde je vizuální show a to všechno můžu dělat v KISS. Nemůžu být v lepší kapele.
CB: Doufám, že v pátek dostanu svou víru.
Eric: Musíte.
CB: A ještě nakonec, řekněte mi něco o Wounded Warrior Care project, který podporujete.
Eric: Je to Wounded Warrior CARE project. Chodíme navštěvovat vojáky. Dollar z každého prodaného lístku jde do tohoto projektu. Tito lidé jdou a obětují svůj život. Bez ohledu na politický pohled lidí, tito lidé jdou a dělají to dobrovolně, aby chránili naše práva. Dávají svoje životy, takže musíme zajistit takovou pomoc, aby, když se vrátí domů, získali zpět svůj život. O tom celý projekt je. Nemusíte souhlasit s válkou, ale musíte respektovat tyto lidi bez ohledu na váš názor. V této zemi můžete říct cokoliv chcete, protože tito lidé jdou a bojují za naše práva. Chcete jim pomáhat získat život zpět.
Eric: Taky chci říct, že KISS tohle léto podporuje rodinné hodnoty. Děti pod 14 se dostanou na koncert na trávník zadarmo spolu s dospělým, který má lístek na trávu. Až čtyři děti na jednu platnou vtupenku pro dospělého (21 a víc). Platí to pouze pro Live Nation amfiteátry s trávníkem. Tyto lístky se také musí koupit v den koncertu.
Víme, že pro některé lidi jsou tyto časy ekonomicky těžké a víme, že není lepší způsob, jak je rozptýlit od jejich problémů než jít a vidět kapelu jako KISS. Je to náš způsob, jak vrátit něco těm, kteří nás roky podporovali. Každý někdy potřebuje vidět KISS ve svém životě.
CB: Můžete tedy začít už jako dítě, správně?
Eric: Přesně.
CB: Dokonce jsem je viděl minulý víkend v HullabaLUH v Louisville.
Eric: Fakt, jeden můj dobrý přítel je jejich kytarista, jací byli?
CB: Byli opravdu skvělí. Bylo neskutečné vidět kapely od Bon Joviho do Al Green všechny na jednom místě.
Eric: Viděl jste Al Green?
CB: Ano, viděl a byl FANTASTICKÝ! Donutil mě se smát!
Eric: Já jsem se na něj šel podívat před pár lety s Genem potom, co jsme měli show v kasínu. Al Green zpívá úžasně. Gene je velký fanoušek 50. let, takže jsme šli na koncert.
CB: Měl jsem fenomenální týden hudby a doufám, že KISS bude jeho vrcholem.
Eric: Správně, je to jako třešnička na dortu po celém tom skvělém hudebním týdnu. Je to prima hudba na vrcholu velké show. Musíte to vidět na vlastní oči. Přejdete na Kissťanství. Není žádná jiná kapela jako KISS a je to splněný sen být v této kapele od doby, kdy jsem byl už od začátku velkým fanouškem. Byl jsem fandou od prvního dne a viděl jsem je v Clevelandu v roce 1974, když byli předkapelou New York Dolls.
CB: Je to jako náboženství.
Eric: Druh bubeníka, kterým jsem vždycky chtěl být, byl ten, který bude bubnovat tam, kde je vizuální show a to všechno můžu dělat v KISS. Nemůžu být v lepší kapele.
CB: Doufám, že v pátek dostanu svou víru.
Eric: Musíte.
CB: A ještě nakonec, řekněte mi něco o Wounded Warrior Care project, který podporujete.
Eric: Je to Wounded Warrior CARE project. Chodíme navštěvovat vojáky. Dollar z každého prodaného lístku jde do tohoto projektu. Tito lidé jdou a obětují svůj život. Bez ohledu na politický pohled lidí, tito lidé jdou a dělají to dobrovolně, aby chránili naše práva. Dávají svoje životy, takže musíme zajistit takovou pomoc, aby, když se vrátí domů, získali zpět svůj život. O tom celý projekt je. Nemusíte souhlasit s válkou, ale musíte respektovat tyto lidi bez ohledu na váš názor. V této zemi můžete říct cokoliv chcete, protože tito lidé jdou a bojují za naše práva. Chcete jim pomáhat získat život zpět.
Eric: Taky chci říct, že KISS tohle léto podporuje rodinné hodnoty. Děti pod 14 se dostanou na koncert na trávník zadarmo spolu s dospělým, který má lístek na trávu. Až čtyři děti na jednu platnou vtupenku pro dospělého (21 a víc). Platí to pouze pro Live Nation amfiteátry s trávníkem. Tyto lístky se také musí koupit v den koncertu.
Víme, že pro některé lidi jsou tyto časy ekonomicky těžké a víme, že není lepší způsob, jak je rozptýlit od jejich problémů než jít a vidět kapelu jako KISS. Je to náš způsob, jak vrátit něco těm, kteří nás roky podporovali. Každý někdy potřebuje vidět KISS ve svém životě.
CB: Můžete tedy začít už jako dítě, správně?
Eric: Přesně.