19. dubna 2008 v 19:09
|
Do školy jsem teď nedávno dělala referát na knihu Gustava Flauberta - Paní Bovaryová. Proč bych ho nevyužila i někde jinde? Najdete v něm něco málo o autorovi, stručně o románu, děj, charakteristika některých postav a nakonec zajímavost. Článek obsahuje i obrázky :)
Gustave Flaubert (1821-1880)
Prozaik Gustave Flaubert se narodil 12.12.1821 v Rouenu jako syn lékaře. Celý jeho život byl poznamenán těžkou nervovou chorobou - padousnicí, kvůli které nedokončil ani studia práv v Paříži. Stýkal se jen s několika přáteli, kterými byly například G. Sandová, G. De Maupassant a I.S. Turgeněv. V Paříži také poznal V.Huga. Podnikl několik cest po Evropě, navštívil také Egypt, Sýrii a Tunisko, kde se na čas usadil. Jinak se ale zdržoval ve venkovském sídle v Croisett, poblíž Rouenu.
Flaubert odmítal manželství, prožil jen několik nešťastných lásek s ženami většinou mnohem staršími než on.
Po smrti otce, který ho však stačil finančně zabezpečit, se plně věnoval literatuře.
V posledních letech života si Flaubert prošel nešťastným obdobím. Zemřela mu matka, rodina jeho neteře se ocitla na mizině. Aby je zbavil dluhů, obětoval tedy všechen svůj majetek a potom musel žít ve velmi skromých podmínkách.
Zemřel v Croisset, 8.května.1880.
.
V literatuře:
Byl představitelem francouzského naturalismu. Hlavním prvkem v jeho dílech je neosobnost - tzn. vypravěč je pozorovatel, který s postavami necítí, ani je nehodnotí.
Jeho postavy se potýkají s rozporem mezi iluzí a skutečností.
.
Z díla:
romány - Paní Bovaryová (1857), Salambo (1862), Citové Výchovy (1869), Bouvard a Pécuchet (1881)
povídky - Pokušení svatého Antonína (1874), Prosté srdce, Paměti bláznovy aj.
dramata - Kandidát, Zámek srdce
dále psal cestopisné prózy
.
Paní Bovaryová (Podtitul: Mravy francouzského venkova)
= kritickorealistický, psychologický román (tzn. hodně popisuje pocity postav a jejich "stav") s prvky romantismu a naturalismu
=> realistické: společnost a situace v té době, mezilidské vztahy,..
=> romantické: popis přírody, utíkání od reality ke knihám, výjimečnost (krása pí. Bov.,..)
=> naturalistické: popis smrti pí. Bovaryové
- tento román byl napsán pod vlivem skutečných událostí z let 1851-1856
.
"Paní Bovaryová" je román o ztrátě iluzí romanticky založené ženy, která zůstane po celý život uvězněná v maloměstě, přestože touží po Paříži. Kniha zároveň popisuje a kritizuje společnost té doby (její hloupost, lži, přetvářku, pokrytectví).
Autor výstižně charakterizuje postavy - jejich jednání odpovídá společenskému postavení a jejich osudy odráží jejich povahu - a stejně dobře popisuje i lidské city a vášně.
Vše se odehrává v prostředí francouzského maloměsta v polovině 19. století a prolínají se tu dvě "sféry" - svět snů (pokus o únik ze všedního života) a realita.
Původní vydání vzbudilo pohoršení a autor byl žalován pro ohrožení veřejné mravnosti a urážku náboženství. Zásluhou obhájce Séranda, kterému je také kniha věnována, došlo ale ke zrušení žaloby a román vyšel ve zkrácené verzi a upravené verzi.
Děj:
V první "části" knihy je popisováno dětství a mládí Karla Bovaryho z pohledu jeho spolužáka. Karel se poté, co vystuduje medicínu, stane, jako jeho otec, lékařem.
Kvůli penězům, a také na přání matky, si vezme bohatou Heloisu Dubucovou, vdovu po soudním vykonavateli, která ho hlídá na každém kroku a která se zároveň stává pánem domu. I když se nakonec zjístí, že nevlastní žádný majetek, Karel jí neopustí. Dubucová brzy zemře na chrlení krve. Ještě za jejího života však Karel pozná na statku v Bertauxu mladou Emu, dceru bohatého statkáře Roualta, kterému lěčil zlomenou nohu, a zamiluje se do ní. Po roce smutku se s ní ožení a odvede si ji.
Emu, romantickou a náladovou, manželství láká a vidí v Karlovi "vzrušující dobrodružství". Nějaký čas jsou spolu šťastni, jenomže brzy přijde rozčarování a Ema pozná nudu a banalitu maloměstského života a nemůže v tomto všedním manželství najít uspokojení. Karel má o Emu starost a na radu svých kolegů - lékařů, podle nichž trpěla Emma nervovou chorobou, se odstěhuje do městečka Yonville.
Situace se nezlepší ani po narození dcerky Berty, kterou Ema nemá moc ráda (chtěla chlapečka - vysnila krásného a silného muže). Holčičku dá vychovávat kojné.
Nespokojená a znuděná Ema začíná pod vlivem románů, které často čte (i četla) hledat opravdovou lásku a vášeň.
Najde si milence, ale ani tady nemá štěstí. První milenec Leon - notářský písař - se od ní nechá finančně vydržovat a poté odjede studovat; Rudolf Boulanger jí opustí ve chvíli, kdy s ním chce uprchnout. Ema se zhroutí a asi půl roku se zotavuje. Karel o ní má velký strach. Po vyléčení se náhodou znovu potká s Leonem, obnoví s ním vztah a pravidelně za ním dojíždí. (Karlovi lže, že jezdí na klavír.)
Karlovi se nedaří a Ema pořád utrácí u obchodníka a lichváře, pana Lheurexe, (- i vztah s Leonem jí způsobuje finanční potíže), upadá do dluhů. Peníze si obstarává směnkami, které nemůže zaplatit. Když dluhy dostoupí výšky osmi tisíc franků, žádá lichvář zaplacení. Ema žádá o pomoc své ctitele, ale ani jeden jí nepomůže. Nemůže zabránit dražbě.
Propadne úplné bezmoci. Nenajde jiné východisko, než smrt (otráví se arzenikem).
Karel, který je její smrtí zdrcen, teprve po jejím pohřbu najde milostný dopis a dozvídá se o jejích záletech i dluzích. Přesto jí odpouští (a také jejím milencům). Mění způsob života, sám dělá dluhy, a když zemře, zbyde z jeho jmění jen pár franků.
Jejich dcera Berta se po smrti rodičů i babičky přemisťuje k chudé tetě, kde si musí vydělávat v prádelně na živobytí.
.
Charakteristiky:
Karel Bovary - Je to vesnický lékař, dobrák, ale nesmírně omezený a jednoduchý. Po celodenních cestách za nemocnými se vrací unavený a nečinný. To Emu nebaví.
Ema Bovaryová - Ema je dcerou bohatého sedláka, vychována v klášteře. Je krásná, umí tančit, vyšívat a hrát na klavír. Také je však rozmařilá a povrchní a smysl života hledá ve vzrušujících dobrodružstvích mimo všední život. Touží po přepychu, který viděla např. v Paříži, do které se toužila přestěhovat, a po vášnivé lásce. Její postava není pasivní, o své lásce rozhoduje sama, z vlastní vůle. Ale deziluze ji zabíjí => literární typ tzv. bovarysmu (útěk od skutečnosti k iluzím).
Lékárník Homais - Homais je upovídaný, plný frází o pokroku, filozofii, vědě. Je typickým měšťákem a patolízalem honícím se za získáním čestného kříže (viz poslední věta románu). Narozdíl od Emy je spokojený se stávajícími poměry, buduje úspěšně své pozice a myslí jen na svůj prospěch.
Další obyvatelé obce: paní Lefrancoisová - vdova a majitelka hostince "U Zlatého lva", pan Lheureux - obchodník a lichvář, pan Guillaumin - notář, pan Binet - účetní, abbé Bournisien - farář, Lestiboudois - kostelník, Tuvache - starosta, Hivert - obstarával nákupy pro celou obec, Leon Dupuis - písař, Rudolf Boulanger- bohatý mladík
.
Zajímavost: Podle románu Paní Bovaryová vznikl v roce 1991 stejnojmenný film. Hlavní role ztvárnili: Isabelle Huppert (Ema), Christophe Malavoy (Karel), Jean Yanne (Homais) , Thierry Marcos.
(Zde si můžete obal přiblížit) .
A teď pár obrázků, které jsem v referátu neměla. Kupodivu jsem jich teď našla mnohem víc, než když jsem je hledala dříve :) To by člověk nevěřil, jaké množství různých vydání může jedna kniha mít...Přesvěčte se níže a nebo třeba i
tady (u většiny variant na této stránce nůžete nahlédnout dovnitř knihy - klikněte na vybranou a na obrázek na stránce, která se vám otevře - potom to bude vypadat
takto).
A pár fotek z jednoho z filmů:
skvěle sepsané, na úrovni, našla jsem zde skoro všechno, co jsem potřebovala...dík :)